| Jak dostat tatínka do polepšovny |
- komedie ČSR 1978, režie Marie Poledňáková |
Hrají: |
Tomáš Holý (Vašek) |
Jana Preissová (Anna) |
František Němec (Luboš) |
Josef Karlík (děda) |
Petr Nárožný (pošťák) |
Luděk Sobota |
Bronislav Poloczek |
František Peterka |
a další … |
Zvuky ke stáhnutí: |
Zvuky 01-20: jak-dostat-tatinka-do-polepsovny-01-20.zip (6,99 MB), obsahuje např.: |
Proč já bych si vlastně s sebou měla brát ty starý kalhoty? – Abys s náma mohla šplhat po horách. – A to ti napsal tatínek? – Ne, na to jsem přišel sám! |
Proč se ta voda nehřeje? – Protože netáhnou kamna. – Proč netáhnou kamna? – Protože je komín nakřivo. – Proč je komín nakřivo? – Krucinál, to je cavyků s jedním vykoupáním! |
U nás je zvykem vlýzt si pod pumpu… |
Kluka jsem si moc přál. Ale pořádnýho! Ne žádnou bábovku. – Já nejsem žádná bábovka. – To teda jsi, a nadívaná! |
To není děda, to je Herodes! |
Správný horolezec, sotva zalehne, tak spí. – To neni možný. To byl nejlepším horolezcem na světě byla naše mamina! |
Dělá si ten kluk ze mě blázny? Samozřejmě, že si dělá blázny! On je totiž celej po tobě! |
Každej člověk si myslí, že nejhezčí místo je tam, kde se narodil. Ale kdybych věděl, že se ti tu nebude líbit, tak bych se byl narodil někde jinde…! |
Na mě se můžeš spolehnout. – Na mě ne. – Dobře, odjíždíme! – Ne! Na mě taky se můžeš spolehnout! |
Jenom si na skálu sáhneme a hned zase pojedeme… |
Co to je? – To je Pepa… |
Netlumoč, já si poslechnu originál. … Máme hodnýho kluka, viď? |
Horolezci, horolezkyně, horolezčata… |
Zvuky 21-37: jak-dostat-tatinka-do-polepsovny-21-37.zip (6,58 MB), obsahuje např.: |
Už nechcípá, ale zase nejde zastavit. – A co dělá Máňa, když hoří? – To je právě to, co nikdo neví! |
Když já písknu, tak začnou padat listy ze stromů! – To nic není. Když já písknu, tak začnou praskat větve. – To vůbec nic neni. Když já písknu… tak začnou lítat pohlavky. |
Kam se člověk vrtne, všude samá marmeláda nebo kompot. Ta ženská snad začne zavařovat i šišky… |
Přestaň s tou árií a povol! |
Vodník! A říká mi Fando! |
Kam to strouháš tu okurku? – No jo, mě do buchet! |
Dědo, to není žádná hra! Táta mámu vůbec nestopuje… A kdyby jen šli vedle sebe, von jí ještě poponáší…! – Tak je nech, večer jim strhneme body. |
Ježišmarjá, jestli já něco neprokec… Haló, a to víte, že je horolezec?! |
Přemožitel velehor na špršlích… Pro naši Máňu to bude velká čest! – Poskytne záchranu náčelníkovi! |
Že budeme zachraňovat náčelníka! Po žebříku. – Luboše? Zachraňovat? Vy dva? Ježišmarjá, von je raněnej? – Proč by měl bejt raněnej? – Protože jinak by slez po laně jako támhleten kluk. |
Co dělá maminka? Ještě se na tebe zlobí? – Zlobí. Čím dál tím víc. – A už s tebou mluví? – Mluví. Čím dál tím míň. |
Večer to bejvá ještě horší. Místo řízků jsme měli třikrát kyselý rybičky. – A proč? – Protože je mam děsně nerad. |
Budeme mít miminko. – My dva? – Ale ne, my tři! |
Ježišikriste. Ještě nebyla svatba, ani jedna, a už budou mít druhý dítě… – Ale prosim tě, že bys mu věřil, vždyť je to hroznej brepta. – Náhodou, naše mamina mluví vždycky pravdu! – Ano, ale ty jsi sedmilhář. |
To jste se tedy spletli. Protože ten kluk, o kterým si myslíte, že se narodí pro vaší zábavu, bude totiž holka! |
