Dospelým divákom takmer nestráviteľný disneyovský brain-washing, v mnohých scénach navyše koncepčne vykrádajúci Pána prsteňov (hlavne totožné nájazdy kamery). Vlastne je to Pán prsteňov pre najmenších, ktorým k šťastiu stačí pobehovanie farebných postavičiek po lúke. Ani len pomrkávanie na dospelákov tu nenájdete. Brrr!

Oscar 1 : Masky + 2 nominace: Zvuk, Vizuální efekty

Docela slabota. Děj rozředěný z hodiny na 130 minut, špunti strašně protivní, Adamson tápající mezi slabou vykrádačkou LOTRa a Princem a Večernicí a triky mimo záběry z traileru mnohokrát i prachbídné. Od nižšího hodnocení zachraňuje pouze evidentní zacílení na děti do deseti let a chrabrý bobr-lučištník v drátěné košili... i když po půl roce už ani to nestačí. :-)

Být malý capart, budu asi ze všech těch mluvících bobrů, vlků, kentaurů, orlů a jiných stvoření v sedmém nebi, ale jako dospělákovi mi zejména ve druhé půli bylo předkládáno něco, co bylo až k nevydržení. Dokud se ze začátku děti jenom seznamují s Narnií, jde o celkem svižnou podívanou, s krásnými zimními scenériemi a interiéry, při jejichž výrobě odvedla Weta opravdu kvalitní práci. Ale od setkání s Aslanem ve druhé půli přichází na řadu nesnesitelný všudypřítomný patos, s vroucnými pohledy a hlubokomyslnými proklamacemi, to vše myšleno smrtelně vážně bez špetky nadhledu. Jakoby v příběhu s křesťanskou symbolikou, která není pro malé děti stejně čitelná a může jim být úplně putna, nebylo místo pro humor. Hluboce věřící Lewis do své knihy skrze Aslana projektoval osobu Ježíše, s jeho obětováním se a vzkříšením, což pro nejmenované křesťanské ekumenické neziskové vydavatelství, jejichž nadšený propagační leták k filmu se mi dostal do rukou, může být zásadním středobodem filmu, ale běžný divák to vidí jinak a zajímá ho spíše to, že CGI postavy jsou čitelně digitální a mají nepřirozeně trhavé pohyby a vůbec úroveň triků je značně kolísavá, což u filmu s takovýmto rozpočtem je překvapivé zjištění. Pokud je film podán takto nezáživnou formou, je mi líto, ale na víc, jak 2* to nevidím.

Mluvící bobři jsou sice fajn, ale tak nějak mi to nestačí k dobrému filmu. Chatrný příběh (ostatně četla jsem i knížku a i ta je opravdu hodně pro malé děti, není tolik propracovaná jako třeba svět Harryho Pottera a s Pánem Prstenů se ani srovnávat neodvažuji) sice částečně kompenzuje skvělá výprava a hlavně úžasná hudba Harry Gregsona-Williamse, ale to na dobré fantasy opravdu nestačí.

Pověst mixu Harryho Pottera a Pána prstenů je absolutně nesmyslná. Cílová trefa do dětského diváka v kombinaci s řádně fungujícím světem fantasy funguje leda tak v hodně širokých motivech. Andrew Adamson možná umí sedět u počítače a společně se svým týmem tvořit animovaná dobrodružství jednoho zlobra, jenomže základ nové fantasy ságy se mu nepodařilo položit ani omylem. Adamson se opírá pouze o výpravu (v mnoha případech dosti lacinou) a absolutně kašle na nějaké budování životnosti celé Narnie jakožto světa, který by si měl diváka připoutat. Maximálně zdlouhavá první půle se snaží být vykompenzována akčněji vygradovanější druhou, jenomže jakýkoliv drajv vychází vniveč díky nulově nabývanému hrdinství dětských postav, ze kterých se stávají zachránci Narnie víceméně díky pár střihům mezi několika odfláknutými dialogy. Navíc Adamsonovi chybí cit pro detaily – jak moc jsem si přál, aby kamera při prvním Petrově vytasení meče pomalu zabrala lesknoucí se kov v celé jeho kráse. Kameraman se naprosto nepochopitelně krotil, čímž se velkolepost závěrečné bitvy vytrácí úplně do ztracena a celek je tak neúměrně dlouhou pohádkou, kterou bych si vychutnal leda tak poté, co bych na dortu sfouknul maximálně osmou svíčku

Sledovanie Narnie v mojom vnútri spustilo svoju vlastnú "Narniu". Podobne ako deťom vo filme otvorenie dverí od šatníka umožňuje vstup do iného sveta, tak aj v mojom srdci sa počas filmu otvorili dvierka, z ktorých vykuklo malé, desaťročné dieťa. Zatiaľ čo moje dospelé Ja bolo skeptické a uvedomovalo si všetky negatíva filmu, vypísané v príspevkoch iných užívateľov, malé chlapča si film užívalo plnými dúškami, nechalo sa nim často aj strhnúť a z fleku povedalo dospelejšiemu Ja, že on to vidí na silné 4*. Rozseknutie tohto gordického uzla bolo potom nasledovné: dospelé Ja si privlastnilo bodové hodnotenie a detskému Ja patrí prevažná časť tohto príspevku ako i úprimné tešenie sa na ďalši diel.

Nevědět, že Andrew Adamson má za sebou oba Shreky, považoval bych ho za řadového disnyovského rutinéra, který seká na běžícím páse filmy o zvířatech, mluvících autech a snících dětech. Jeho režie je rutina největší, v první části letopisů dokonce rutina ledově chladná, odtažitá, kulisovitá, bez špetky mystiky, tajemna, atmosféry. Narnie je prostě zasněženým prostorem za magickou skříní, prostorem, kde žijí bez ladu a skladu naskládané pohádkové bytosti, prostorem, který je řízen bez jakékoli motivace a vnitřní logiky. Nic z toho se do filmu nevešlo. Vlastně... bylo by to v pořádku, kdyby bylo z filmu úplně zřejmé, že se jedná o pohádkový špektákl, ale pokusy o bitevní epiku ala Pán prstenů (a neustálé doslovné citace některých záběrů) mě vedou k závěru, že Narnie je jakýsi prasopes. Jako pohádka nemá kouzlo a šarm, jako fantasy epos je zase strašlivě naivní, prvoplánová a prostá mytologie. V porovnání s Jacksonovou středozemí je interpretace fantaskní země C. S. Lewise krotká, plochá, dvojrozměrná. Dětští herci zbytečně přehrávají, jejich postavy nijak nezaujmou a celý příběh paradoxně táhnou počítačové potvůrky v čele s opravdu parádním lvem Aslanem. Tilda Swinton coby ztělesnění ledového zla připomíná spíše pofidérní klon upířích bratrů z Matrix Reloaded a ani její přisluhovači nemají patřičnou šťávu, která by do triviálního schématu příběhu vnesla jiskru dramatu. I tak se na Letopisy dá díky sušným digitálním efektům dívat, nicméně je to dívání prosté divení a to mi u fantasy žánru vadí velmi. [50%]

Příběh sám o sobě není špatný, jen je poměrně mizerně natočený. Bobři jsou fajn, ale jsou tak umělí, že se na ně nedá koukat, bílá čarodějnice není ani trochu hrozivá, ty děti jsou dost mizerní herci, triky za moc nestojí, no prostě jediné klady jsou ten příběh a potom strašně sympatický faun. No možná to na malé děti působí jinak, ale to já neposoudím.

Disney sa chopil sfilmovania sedemdielnej fantasy C.S. Lewisa, ktorá je krížencom Pána Prsteňov a Biblie a tak to aj dopadlo. Od prvých minút je jasné zameranie snímky na detského diváka, ktorý štúdiám vždy najspoľahlivejšie plní vrecká peniazmi. Narniu predchádzal obrovský hype, ktorý sľuboval veľkolepé fantasy predstavenie, plné bájnych bytostí a monumentálnych bojov. A čoho sa divákovi dostalo ? Roztomilých zvieratiek, ani kvapky krvi, neschopných nepriateľov, tisíckrát prevareného “originálneho” súboja medzi dobrom a zlom vo svojej zabehanej schéme. Tiež nesympatických a necharizmatických hlavných predstaviteľov, mrhanie androgýnnym potenciálom Tildy Swinton (kdeže je ten nádherne cynicky vychcaný archanjel Gabriel z Constantina), triky oscilujúce medzi genialitou (mimika reči zvierat) a pravekom (veľmi dobre viditeľné zadné projekcie) a strašne spackaný scenár, ktorý je po expozícii akurát vatou smerujúcou k záverečnej bitke bez ďalších fáz dramatického oblúka. A tou by asi scenár hrdinskej fantasy ságy byť nemal. Mať o dvadsať rokov menej, vyhlásim prvú (dúfam, že i poslednú) Narniu za najlepší film, takto bohužiaľ musím pochváliť len prácu s hudbou, hudbu samotnú a dať 5/10, pričom tá posledná polhviezdička je za výborný záverečný song “Wonderkind” od Alanis Morissette.

Dětská verze Pána prstenu, která je barevnější než dětské omalovánky. Příběhově jednoduche, speciálně vytvořené pro naše nejměnší spoluobyvatele kulaté planetky jménem Země. Hlavní herci jsou slušní, ale až příliš film sází na čistou pohádkovost. Tilda Swinston je však dokonalá Ice Queen.

Začátek, kde děti v Londýně utíkají před kobercovými nálety Německých bombardérů je velmi pěkný a říkáte si, že to bude celkem dobré. Ale po půl hodině začínáte měnit názor. Připadá Vám to příliš dětské, takové moc zkreslené. Zasněžená krajina vypadá opravdu nádherně a mluvící bobři jsou milí, ale film nezachrání ani silný lev Aslan, který podle režiséra měl mít stejné poslání jako Ježíš v našem světě. A když si říkáte, že poslední bitva bude stát za dvě hodiny sledování, tak stejnak nakonec budete zklamáni.

U Narnie jsou klíčová dvě slova: pohádka - Disney. Je to stále ten starý Disney, se všemi klišé a šablonami, které známe, které ale na druhou stranu spousta zejména amerických rodičů očekává. Film mohou bez problémů shlédnout ti nejmenší, ale vám zůstane na tváři nejeden trpký úsměv. A to především i díky zpracování. Jestliže je knižní předloha (kterou bohužel neznám) přirovnávána k dětskému Pánu prstenů, tak o filmu to neplatí ani omylem. Pro kinoformát je někdy až trestuhodně televizní a daleko blíž má svým pojetím k něčemu jako seriály "Herkules" či "Xena". Triky značně nevyrovnané, hudba průměrná (na trailerovou pecku ukradenou z "The Children of Dune" zapomeňte). Herecky suverénně kraluje Tida Swinton coby Bílá čarodějka, sympatie k dětským charakterům klesá s tím jak stoupá věk od malé Lucy až k novodobému Mirku Dušínovi a většina digitálních zvířátek je vesměs strčí do kapsy. Tvůrci se ani jednou nepokusili o nějaký nápad, či atmosféru, která by vás vtáhla do příběhu a ani "exotické" exteriéry Českosaského Švýcarska, kam jezdím každé léto na vandr, tomu příliš nepomohly. Značně promarněný potenciál, který výrazně spoléhá na znalost předlohy, ale vaše dítka si ho nejspíš dosyta užijí. Jestli se to tvůrcům podaří napravit, uvidíme podle tržeb, knižních pokračování zbývá šest a vrátka jsou otevřená jak dopředu tak dozadu.

Kdyby byl ten film natočen tak v 50. nejpozději v 60.letech, byl by dodnes určitě uznáván jako velice povedená fantasy-pohádka pro děti. Ale dnes už máme trochu jiná léta a tohle absolutně neobstojí. A přitom jde o materiál, do kterého kdyby se někdo nebál pořádně zasáhnout, dalo by se z něj vytěžit myslím opravdu hodně. Kdyby se tvůrci nechali trochu poučit od Jacksona. Ale oni ne (i když třeba já jsem to hodně očekával). Tohle všechno se přece dalo zpracovat v daleko svižnějším stylu. Ale někdo se tu řídil podle hesla co se vleče neuteče. A nic neuteklo. Ani těm co si tenhle snímek nechali ujít... O tom že zde neukápne ani kapka krve už se napovídalo dost, a neomlouvá to ani známý argument "je to přece film pro děti". Neříkám, že se tu nenajdou silné scény, a že jsem se v průběhu jenom nudil. Pokud si ale myslím, že je na tom filmu něco špatně, určitě se mnou nesdílí názor ty spokojené davy diváků po celém světě. A tady se dostáváme k hlavnímu problému. Úspěch Narnie totiž vůbec není dobrým znamením pro budoucnost fantasy filmů. Je to znamení, že se vyplatí investovat do neškodné, na děti orientované fantasy produkce, a tím pádem (pokud někdo rychle nenatočí úspěšný fantasy krvák) to půjde s tímhle žánrem zase pěkně z kopce. A to už tu jednou bylo. Po úspěchu kvalitních filmů, jako Excalibur nebo Barbar Conan na začátku 80.let paradoxně nastal úpadek žánru, způsobený záplavou laciných napodobenin. Teď, po zázračném oživení způsobeným Jacksonovou trilogií, hrozí opětovné vyšumnění v podobě hezkých, nudných a skrz naskrz politicky korektních pohádek pro spokojené masy... Po tak velkém úspěchu první zfilmované knihy o Narnii, budou asi natáčet i ty další. Na ty už ale do kina nepůjdu.

Kebyže hodnotím len prvú a poslednú pol hodinu, asi by som s prižmúreným okom siahol po štvrtej hviezde. Bohužiaľ, prostredná časť je prekvapivo nudná, bez výraznejších postáv (jeden faun a dva bobry) a s len občasným podarenejším vizuálnym kúzlom. Detskejší PÁN PRSTEŇOV, ktorý sa mi celkom páčil, ale žiadny zázrak to nieje. Divákovi je fantázia prd platná, ak ju nemali samotní tvorcovia.