Když chcete pokoušet laviny
Když už jste se rozhodli pohybovat na horách tam, kde hrozí nebezpečí lavin, měli byste s sebou mít záchrannou výbavu. Slouží k tomu, aby vás záchranáři mohli najít, ale i k tomu, abyste sami mohli poskytnout pomoc zavaleným. Běžná sada váží okolo jednoho kilogramu.
K výstroji lyžařů či turistů, kteří rádi riskují nebo se mohou při svých cestách dostat tam, kde padají laviny, by mělo patřit elektronické signalizační zařízení, ale také lopata. Pro krizové situace existují i dýchací přístroje, záchranné balóny nebo lavinové "airbagy". Základní výbavu pořídíte zhruba za 11 tisíc korun. Vybavení si ale nemusíte hned kupovat. Pro jednorázové akce si můžete vše potřebné opatřit v půjčovně. Nejjednodušším prvkem lavinové výbavy je skládací lopata k vysvobození zasypaných. Jejich ceny se pohybují od zhruba 500 korun za nouzové provedení z plastu po necelé tři tisíce za lopatu ze slitiny hliníku a hořčíku. Váží od 170 do přibližně 700 gramů. Pro přesnou lokalizaci zavalených se používá lavinová sonda. Přes určitá rizika, která její použití přináší, může být při absenci modernějších prostředků jedinou možností. Například sonda Nic impeh se skládá ze sedmi čtyřiceticentimetrových dílů, váží 190 gramů a stojí zhruba 1100 Kč. Rádiové technologie Rychlejší než práce se sondou je použití lavinového hlásiče, přezdívaného "pípák". Je to nejdražší součást běžné lavinové výbavy, ale zároveň zřejmě nejefektivnější. Umožňuje jak vysílání nouzového signálu, tak jeho vyhledání. Samozřejmě pokud je na každé straně laviny aspoň jeden přístroj. Jeho cena může dosáhnout i deseti tisíc korun, takže pro dovolenou se jej vyplatí vypůjčit. Hlásiče či vyhledávače, jak se také nazývají, fungují na základě analogové nebo digitální technologie. Jak analogové, tak digitální vyhledávače prohledávají rádiové spektrum a podle signálů, které zachytí, navigují záchranáře. Možnosti těchto zařízení můžeme shrnout: je-li jeho majitel zavalen lavinou, přístroj vysílá nouzové signály, pokud naopak někoho hledá, zachytí vysílání a určí jeho místo. Dosah přístrojů je od 20 do 60 metrů. Zařízení je potřeba nosit na těle, nejlépe displejem k tělu. Výrobci doporučují, aby bylo alespoň pod jednou vrstvou oděvu. Při výběru jeho umístění pamatujte na to, že musí být pro vás v krizové situaci snadno dosažitelné. Další možností, jak zvýšit šance na své nalezení pod lavinou, je oblečení s vybavením Recco. Nejčastěji do bundy je zašitá kovová destička fungující jako radarové zrcadlo. Záchranáři pak při vyhledávání používají radar, který reaguje právě na destičky v oděvech s technologií Recco. Pokud však budete o nákupu uvažovat, informujte se, zda je v daném horském středisku příslušný systém ve výbavě záchranářů. Balóny, airbagy a dýchací přístroje Ti, kteří chtějí v prostředí, kde se občas utrhne lavina, trávit opravdu hodně času, by měli uvažovat ještě o dalších vymoženostech. Jejich cena se sice pohybuje v desítkách tisíc a v běžném tuzemském obchodě nejsou k dostání, ale výrazně zvyšují šance na přežití ve sněhovém závalu. Jsou to lavinové balóny, airbagy a dýchací přístroje. Lavinový balón Avalanche Ball se nosí připnutý na zádech nebo na batohu. Jakmile jeho majitel zaznamená valící se sníh, aktivuje tlakovou nádobku, která balón nafoukne. Balón pak "plave" nad lavinou a záchranáři najdou cestu k zasypanému člověku podle lanka, kterým je s balónem spojen. Je to vlastně modernější varianta dříve hojně používané lavinové šňůry. Sníh může zavalenému znemožnit jakýkoli pohyb, a tím značně zkomplikovat dýchání. Proto se prodávají batohy s "airbagem", který vytvoří prostor pro nejnutnější pohyb a také pro dýchání. Aby pravděpodobnost záchrany byla co největší, vyvinula americká společnost Black Diamond zařízení nazvané Avalung. Tento jednoduchý dýchací přístroj si dokáže nabírat vzduch ze sněhu. Navíc od zasypané osoby odvádí vydechovaný oxid uhličitý na jinou stranu, než ze které vzduch nabírá. Zařízení by mu mělo zajistit dýchaní pod lavinou nejméně po dobu jedné hodiny, podle některých údajů lze počítat až se třemi hodinami. |